díkybohu
[ďiːkɪbohu]
částice
díky bohu
[ďiːkɪbohu]
částicový výraz
vyjadřuje uspokojení, úlevu mluvčího vztahující se k obsahu výpovědi, někdy s odstínem vděčnosti, naštěstí syn. bohudík, bohudíky, chválabohu, chvála bohu:
Díkybohu se žádný z hráčů nezranil.
Ač mi je už osmdesát let, jsem díky bohu relativně zdravá.
ve funkci citoslovce Myslím si, že jsme z nejhoršího venku. – Díky bohu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďiːkɪbohu]
částice
díky bohu
[ďiːkɪbohu]
částicový výraz
vyjadřuje uspokojení, úlevu mluvčího vztahující se k obsahu výpovědi, někdy s odstínem vděčnosti, naštěstí syn. bohudík, bohudíky, chválabohu, chvála bohu:
Díkybohu se žádný z hráčů nezranil.
Ač mi je už osmdesát let, jsem díky bohu relativně zdravá.
ve funkci citoslovce Myslím si, že jsme z nejhoršího venku. – Díky bohu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)